Média mě živila prakticky celých mých aktivních 15 let, i když ne jako autora, ale jako toho, který časopisy vyráběl. Prožíval jsem vývoj magazínů, měl jsem období až budovatelského nadšení, které postupně vyvanulo až do dnešního, řekl bych až zbytečně vyhroceného přesvědčení, že tištěné magazíny jsou dávno za zenitem a už pouze spějí k postupné klinické smrti.
Příchod 21. století znamenal velký ústup ze slávy časopisů a to i díky internetu. Původní, relativně kvalitní magazíny, čím dál častěji nahrazovali zběsilé projekty "lifestylových" magazínů, které do dneška považuji za parodii na časopis a autory těchto plátků považuji za všechno, jenom ne za novináře. Přesto přežily magazíny a časopisy, které svojí hodnotu mají: pro mě kromě Respektu třeba kulturní týdeník A2 či měsíčník Dějiny a současnost.
Všechny tři uvedené časopisy mají jedno společné a to kritický přístup ke společnosti, ze které se ale nesnaží vymanit, ale naopak, svým pozitivním kritickým přístupem tuto společnost měnit. Nejstarší z této trojice, Dějiny a současnost (ĎaS), svůj přerod z ryze odborného média v populárně naučný magazín (v dobrém slova smyslu) už má za sebou. Po drobných nejistotách, co s magazínem bude, se z ĎaSu stal časopis, který se ostře liší svou odborností a přesto dobrou čitelností od dalších časopisů.
Respekt právě obdobnou cestu nastoupil a mě velmi překvapuje, že nová podoba Respektu prakticky netrpí dětskými nemocemi. Jestliže ĎaSu trval téměř rok, než se trochu usadil, tak v případě Respektu mám hned u třetího čísla dobrý pocit, že Respekt svou konverzi zvládl na jedničku! Přečetl jsem ho doslova celý a i teď, zrovna teď, si v něm s chutí opět listuji! Perfektní formát, naprosto dokonalý papír uvnitř, skvělá grafická úprava, citlivě vybrané písma, prostě výtečná práce. A že ne každý článek je mým šálkem kávy? Ale to je přeci správně. Já chci číst názory, s kterými nesouhlasím, chci témata, která mě na první pohled nezaujmou. A přesně toto od Respektu očekávám!
Poprvé po 17-ti letech jsem si Respekt předplatil. Sice jenom na čtvrt roku, ale už teď vím, že další platba bude roční. Autoři a všichni ti, co mají nový Respekt na svědomí, odvedli výtečnou práci. Teď už jenom schází, aby podobnou transformací prošel týdeník A2 a moje "svatá trojice" bude dokonalá.